Zbystříš, protože jsi zaslechl, že příjemné vrnění 3D tiskárny ustalo, pro tebe to neznamená konec tvorby, ale teprve její začátek. Víš, že aby byl tvůj model skutečně dokonalý a hodný obdivu ze strany přátel a rodiny, potřebuje ještě péči v podobě postprocessingu, tedy techniky obrábění 3D výtisků. Z následujících řádků se dozvíš vše o této technice, zároveň ti poradíme, jak postprocessovat výtisk, aby konečný výsledek předčil tvoje očekávání.
Co se v článku dozvíš:
1. Jaký materiál vybrat
Než se pustíš do tisku, je nutné vybrat vhodný materiál, aby byl výsledek co nejlepší. Mezi materiály, které si stále drží své místo v popředí popularity, jsou tiskové struny PLA a PETG. Dalšími zajímavými materiály jsou PLA+, FLEX nebo ASA. Nejčastěji používaný je materiál PLA, který je pro 3D tisk ideální především z hlediska estetiky. Naproti tomu PETG je vhodné používat tam, kde nám jde spíše o pevnost, tažnost, tepelnou stabilitu nebo obrobitelnost.
Dalšími zajímavými materiály posledních let jsou recyklované filamenty RePLA+ a RePETG, které jsou pro postprocessing jako dělané. U těchto recyklátů nelze docílit stálé barvy mezi cívkami, ovšem pro potřeby postprocessingu toto negativum nijak nevadí. Oblíbené pak jsou pro svoji nižší cenovku. RePLA+ je dobrý pro detailnější výtisky. RePETG najde uplatnění u modelů, vyžadující pevnost materiálu či maximální teplotní odolnost.
A co barva materiálu? V tomto případě je to jedno. Váš 3D model bude ještě opracován a hlavně barven vámi vybranou barvou, takže samotná barva filamentu není důležitá. Model určený k dalším úpravám nevyžaduje přesný počet podpor, konkrétní nastavení tisku, ani nezáleží na výšce vrstvy. Tiskárnu proto můžeš nechat v nastavení stanovenou výrobcem, a přesto dosáhnete skvělých výsledků. Pamatuj, že při opracovávání budou materiály velmi namáhány. Proto je dobré používat infill, výplň, od 20 % výše.
Takže, máš vytisknuto?
2. Složení dílků a první broušení
Pokud ano, nastal čas ke složení vytisknutého modelu. Stačí k tomu obyčejná lepící páska. Budoucí stejnobarevné díly můžeš připravit tak, aby ses vyhnul možnému oblepování částí navíc. Pokud víš, jak bude model vypadat a znáš části, které budou nutné lepit a které ne, jsi připraven na další krok. Tím krokem je právě samotné lepení.
Pro lepení částí je dobré použít lepidlo s aktivátorem, fixem nebo sprejem, anebo postačí vteřinové lepidlo, které též zajistí velmi přesný a pevný spoj.
3. Vyztužení armaturou
Armatura zajistí vyšší pevnost a zabrání možnému zlomení. Vhodné jsou kovové profily, které je možné po navrtání děr zasunout do modelu. Skvěle fungují například šrouby, trubky nebo dráty. Použít je možné též špejle, plastové desky a dále materiály, které se zkrátka k vašemu konkrétnímu modelu hodí. Na velké plochy je výbornou výztuhou laminát. Zajišťuje pevnost struktury celého modelu.
Postup vyztužení laminátem je jednoduchý. Laminát s indikátorem promíchej v misce a štětcem směs vetři do vnitřní části modelu. Jestliže je váš model stále křehký, použij skelnou tkaninu, kterou doslova vmáčkneš do vetřeného laminátu a přetřeš ji další vrstvou. Ostré rohy je vhodné obrousit smirkem P100. Tím bude povrch krásně hladký. Nezapomeň, že laminát je důležité používat v dobře větrané místnosti, případně i venku, ale vždy při teplotách nejméně 20 °C.
4. Kytování a druhé broušení
Jestliže jsi došel k tomuto bodu, máš před sebou další důležitý krok. Jedná se o opracování a přípravu na vyhlazování modelu. Tvůj výtisk je nutné zbrousit nahrubo. Tímto procesem zjistíš, kolik materiálu je ještě nutné přidat, abys docílil hladkého povrchu. Opět je dobrým pomocníkem smirkový papír P100. Nedělej však do modelu zbytečně velké rýhy, abys nemusel následně tolik tmelit. Jestliže se přesto dostaneš broušením až k výplni, následné kytování vše zakryje.
Po tomto hrubém postupu můžeš směle přejít k zahlazení mezer mezi díly. Vhodné jsou karosářské kyty pro automobily. Vezmeš opět smirkový papír P100 a jakmile neuvidíš spoje mezi lepenými díly, můžeš začít nanášet kyt po ostatních částech modelu.
Nežádoucí nerovnosti opět vezmeš smirkem. Proces opakuješ, dokud nebude model krásně vyhlazen.
5. Nástřik filleru a třetí broušení
Použiješ filler ve spreji, který zvýrazní kontury mezi vrstvami. Konej tak mezi jednotlivým nanášením a broušením kytu. Lépe pak poznáš, kde se ještě nachází nějaká ta nerovnost. Filler stříkej ze vzdálenosti zhruba 20 cm a dodržuj úhel zhruba 15°. Barvu stříkej přejížděním z jednoho místa na druhé, nikdy se nezdržuj na jednom místě. Díky aktivnímu nanášení ti barva nebude stékat. Pokud najdeš místa vhodná pro další obrušování, označ si je fixem. Zajistíš si tím rychlejší a efektivnější nanášení kytu. Lihový fix poté skryješ pod první ostrou barvou. Na tvém modelu tak nebude nic znát.
6. Barvení modelu
Máš hotovo? Pak již nastříkej na jednotlivé části základovou barvu a vyhlaď ještě smirkem P400, který zaručí dokonale hladký povrch. Nanesená a obroušená základová barva je připravena k aplikaci další vrstvy. Začneš u nejhůře dostupných míst, případně od největších ploch. Zastříkávej barvy také bezbarvým sprejem, který dá barvě ochranu proti možnému poničení.
U nanášení štětcem nezapomínej použitou barvu dostatečně naředit. Jinak hrozí, že budou vidět tahy štětcem. Pro správné krytí raději přejeď každé místo štětcem vícekrát. Použít ale můžeš také airbrush nebo sprej. V těchto případech se vyzbroj papírovou lepicí páskou, kterými přelepíš již nastříkané plochy.
Barvy nanesené? Tak přejdeš k chippingu, drybrushingu a washování. O co jde? Technikou chipping docílíš obouchaného vzhledu. Použiješ kousek molitanu namočeného v barvě, osušíš jej o ubrousek a ťupkama nanášíš barvu na model. U washování dáváš modelu starší až zašlý lak. Hodně naředíš vybranou barvu a jemným štětečkem ji nanášíš na model. Barvu z modelu následně otíráš, čímž dáš vyniknout jeho prohlubním a linkám. U drybushingu vezmeš plochý štětec s barvou, kterou otřeš tak, aby na jeho konci ještě zbyly kousky barvy. Drybrushing je technika, která zvýrazňuje detaily a hrany modelu. Využívá přitom pouze třetinu štětin, které rychlým pohybem potřeš model z jedné strany na druhou, a to vždy při sklonu 90°.
Nakonec model ostříkej bezbarvým lakem, který jej ochrání proti poškození. Na výběr máš již standardně buď lesklý nebo matný.
7. Náklady na postprocessing výtisků
Cena se různí dle použitých barev a kvalitního kytu. Počáteční náklady na nákup smirkových papírů, laku, kytu, základového spreje a filleru se pohybují přibližně kolem 400 Kč. Je však dobré počítat s tím, že tyto materiály ti zbydou i na další projekty. Velkým nákladem je ovšem tvůj čas. Postprocessing je technika, která zabere v podstatě celý den, při šikovnosti i půlden. Výsledek ale stojí za to! A když se něco nezdaří, nevadí. Vytiskni si dílek znovu a můžeš pokračovat dál až do cíle.
